Evropa stojí před poměrně jednoznačným problémem: energetická transformace vyžaduje investice v řádu stovek miliard eur ročně, zatímco možnosti veřejných rozpočtů jsou omezené. Dosavadní přístup, kdy se řada energetických projektů připravovala především podle dostupnosti vhodné dotační výzvy, proto nebude z dlouhodobého pohledu dostačující. Neznamená to konec dotací, ale postupnou změnu jejich role a způsobu využití. Vedle přímé investiční podpory budou stále významnější zvýhodněné úvěry, záruky, návratné finanční nástroje a zapojení soukromého kapitálu.

Tento posun je patrný již v současném nastavení podpory energetických projektů v České republice. Přestože Operační program Životní prostředí, Modernizační fond nebo Národní program Životní prostředí nadále představují dostupné zdroje investiční podpory, s postupujícím čerpáním současných programů a blížícím se koncem programového období nelze dlouhodobě předpokládat stejnou dostupnost ani intenzitu klasických dotačních titulů. Stále větší význam proto získávají nástroje, které vedle samotné realizace podporují také kvalitní projektovou přípravu, ekonomické posouzení záměrů a vhodné nastavení jejich financování.

Tento trend lze sledovat například v aktivitách Národní rozvojové banky. Prostřednictvím programu Nová ELENA je podporována příprava energeticky úsporných projektů pro veřejný i soukromý sektor, přičemž u veřejných subjektů může podpora pokrýt až 90 % nákladů spojených s přípravou EPC projektu.

Investiční potřeba výrazně převyšuje možnosti veřejného financování

Rozsah potřebných investic dobře ilustrují aktuální odhady Evropské komise. Pro naplnění evropských cílů energetické transformace bude v období 2026–2030 nutné investovat přibližně 660 miliard EUR ročně. Pro srovnání, v letech 2011–2021 dosahovaly investice do evropského energetického systému v průměru přibližně 240 miliard EUR ročně. V následujících letech tak bude nutné tempo investic výrazně zvýšit. Potřebné prostředky přitom budou muset směřovat napříč celým energetickým systémem – do nových výrobních zdrojů, modernizace energetických sítí i opatření vedoucích ke snižování spotřeby energie.

Jednu z hlavních investičních oblastí představují budovy. Ty dnes spotřebovávají více než 30 % energie využívané
v Evropě a jejich modernizace bude nezbytnou součástí naplňování evropských energetických a klimatických cílů. Samostatný odhad Evropské komise vyčísluje potřebu investic do energetických renovací budov, vytápění a chlazení na přibližně 242 miliard EUR ročně do roku 2030. Modernizace budov tak představuje jeden z nejvýznamnějších investičních úkolů, kterému budou v následujících letech čelit veřejní i soukromí vlastníci majetku.

EPC jako jedna z cest k realizaci energetických úspor

Jednou z možností, jak energeticky úsporné projekty připravit a realizovat, je metoda Energy Performance Contracting (EPC) neboli poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem. Její princip je relativně jednoduchý: nejprve se stanoví výchozí energetická spotřeba souboru objektů a identifikuje potenciál úspor. Vybraný poskytovatel energetických služeb následně navrhne a realizuje kombinaci konkrétních opatření – například modernizaci vytápění a chlazení, regulaci, osvětlení, energetický management nebo další technologické úpravy –
a současně se smluvně zaváže k dosažení stanovené výše úspor. Po realizaci se skutečná spotřeba průběžně měří
a vyhodnocuje vůči předem stanovenému výchozímu stavu. Pokud garantovaných úspor dosaženo není, nese poskytovatel podle smluvních podmínek finanční odpovědnost za vzniklý rozdíl.

EPC projekt lze zjednodušeně popsat prostřednictvím několika navazujících kroků: analýza výchozího stavu → návrh souboru opatření → realizace investice → garantovaná úspora → dlouhodobé měření a vyhodnocování výsledků. Dosažené provozní úspory následně pomáhají pokrývat investiční náklady projektu; podle konkrétního nastavení může být jeho součástí také zajištění financování. Právě propojení investice s budoucími úsporami a přenos části rizika na poskytovatele představují hlavní rozdíl oproti běžné dodávce technologie. EPC přitom dává největší smysl tam, kde existuje dostatečný a měřitelný potenciál provozních úspor. Nejde tedy o alternativu k dotaci či úvěru, ale
o způsob realizace projektu, který lze s různými formami financování kombinovat.

Specifickou součástí EPC je kvalitní příprava projektu – zejména výběr vhodných objektů, stanovení referenční spotřeby, posouzení potenciálu úspor, příprava zadávací dokumentace a nastavení způsobu měření a vyhodnocování dosažených výsledků. Také pro tuto fázi dnes existují podpůrné nástroje. Program Nová ELENA Národní rozvojové banky může veřejnému sektoru uhradit až 90 % způsobilých nákladů spojených s přípravou EPC projektu. Veřejná podpora tak nemusí směřovat pouze do samotné investice – může pomoci vytvořit kvalitně připravený projekt, který následně dokáže mobilizovat výrazně větší objem investičních prostředků.

Kvalitní projekt bude důležitější než konkrétní dotační titul

S proměnou způsobu financování energetických investic roste význam včasné a systematické projektové přípravy. Energetické projekty je vhodné začít připravovat s dostatečným předstihem – definovat jejich technický rozsah, očekávané energetické a ekonomické přínosy i harmonogram realizace. Již v této fázi by měla být součástí přípravy také analýza možných způsobů financování, ať už prostřednictvím vlastních zdrojů, dotační podpory, zvýhodněných úvěrů, EPC nebo vhodné kombinace více nástrojů.

U projektů s výraznějším inovačním, demonstračním nebo výzkumným prvkem je současně vhodné prověřit možnosti evropských programů, jako jsou LIFE nebo Horizon Europe. Tyto programy nepředstavují standardní zdroj financování běžných energetických investic, mohou však být relevantní například pro pilotní řešení, nové technologické koncepty, inovativní obchodní modely nebo projekty s potenciálem širší replikace.

Včasná příprava umožňuje pracovat s výrazně širším spektrem možností než situace, kdy organizace začne projekt řešit až v reakci na konkrétní vyhlášenou výzvu. Připravený projekt lze průběžně porovnávat s podmínkami nových programů, podle potřeby upravovat jeho rozsah či harmonogram a hledat vhodnou kombinaci veřejných, návratných a vlastních zdrojů. Kvalitní projektová příprava tak zvyšuje nejen pravděpodobnost získání vhodného financování, ale především schopnost převést dlouhodobé energetické a investiční záměry do konkrétní realizace.