Disponujete vysokou spotřebou energie? Od roku 2026 už vám energetický audit nemusí stačit – povinné bude ISO!

Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, která zásadně mění pravidla pro povinnost zpracování energetického auditu a zavádění systému hospodaření s energií dle normy ISO 50001. Dle novelizovaného znění bude nově rozhodující průměrná roční konečná spotřeba energie za tři po sobě jdoucí kalendářní roky. Z toho důvodu bude nutné od 1.1.2026 sledovat spotřeby energie a na začátku roku 2029 je vyhodnotit v souvislosti s povinnostmi plynoucími z novelizovaného znění zákona. Novela zákona pro podnikatele opouští dosavadní limity založené na počtu zaměstnanců či obratu podnikatele. Z toho důvodu bude nutné 1.1.2026 vyhodnotit spotřeby energie za uplynulé roky a vyvodit patřičné závěry v souvislosti s povinnostmi plynoucími
z novelizovaného znění zákona.

Kdy musíte mít nově energetický audit a kdy už nestačí?

Povinnost zavést certifikovaný systém hospodaření s energií

Pokud průměrná roční konečná spotřeba energie energetického hospodářství za poslední tři roky přesáhne 23 611 MWh, vzniká povinnost zavést a certifikovat systém hospodaření s energií dle normy ISO 50001, a to do 2 let od vzniku povinnosti, tzn. nejpozději do 31.12.2027. Tato povinnost platí pro podnikatele i subjekty veřejné správy
a jejich zřizované organizace.

Povinnost zpracovat energetický audit

Při průměrné roční konečné spotřebě vyšší než 2 778 MWh (současně nižší než 23 611 MWh) je nutné zajistit zpracování energetického auditu osobou s příslušným oprávněním energetického specialisty. Tento audit má platnost 4 roky, případně do provedení výrazné změny v energetickém hospodářství (např. navýšení spotřeby
o více než 25 %). Tento bod je platný napříč sektory, tzn. bez ohledu, zda se jedná o podnikatelský nebo veřejný.

U veřejného sektoru navíc platí další pásmo spotřeby, pokud průměrná roční konečná spotřeba přesáhne 500 MWh, ale současně nepřesáhne 2 778 MWh, vzniká povinnost provést energetický audit, jehož platnost činí 10 let.

Kdy žádná povinnost nevzniká

V níže uvedených případech není nutné zajišťovat energetický audit ani zavádět a certifikovat systém energetického managementu dle ISO 50001.

  • U veřejných subjektů platí spodní hranice průměrné roční konečné spotřeby energie 500 MWh.
  • U podnikatelských subjektů je hranice průměrné roční konečné spotřeby energie stanovena na 2 778 MWh

Možnost náhrady auditu certifikovaným EnMS dle ISO 50001

Zákonnou povinnost zpracovat energetický audit je i nadále možné splnit alternativně pomocí zavedení a následnou certifikací systému hospodaření s energií dle ISO 50001, jehož rozsah odpovídá energetickému auditu, tzn. celému energetickému hospodářství.

Právní postih za nesplnění povinnosti

Nesplnění legislativních povinností je spojeno s pokutami, jež jsou v tomto případě stanoveny v § 12a zákona.
Za nesplnění výše uvedených povinnosti hrozí právnické osobě, tzn. podnikateli i zástupci veřejného sektoru, pokuta ve výši až 5 mil. Kč.

Přechodná ustanovení – co když mám energetický audit zpracovaný?

S novelizací zákona jsou spojena přechodná ustavení, jež upravují platnost energetických auditů zpracovaných před účinností novelizace zákona. Pro podnikatele s konečnou spotřebou v rozmezí 2 778 – 23 611 MWh se upravuje platnost energetického auditu nejdéle 4 roky od nabytí účinnosti novely, tzn. do 31.12.2029.

Pro veřejný sektor platí, že pokud disponují energetickým auditem zpracovaným ve znění účinném před nabytím účinnosti novelizace a současně spadají do pásma konečné spotřeby energie 2 778 – 23 611 MWh, tak tento energetický audit platí nejdéle 4 roky od nabytí účinnosti novelizace. Pokud subjekt spadá do pásma konečné spotřeby energie 500 – 2 778 MWh, tak platnost energetického auditu zůstává 10 let od data jeho provedení

Co to znamená v praxi?

5 minut čtení

Související témata

ISO 50001

Energetika

Energetický audit

Udržitelnost

Další články

Komunitní energetika jako nástroj pro moderní městské části
Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí a potřeba větší energetické stability vedou města a městské části k hledání nových...
Technický dozor jako klíčový prvek úspěšné digitalizace veřejných služeb
Digitalizace veřejné správy dnes neznamená jen vývoj nového informačního systému. Klíčovou roli hraje také kvalitní příprava, řízení a odborný dohled...
ESG ve veřejné správě: od povinnosti k praktickému řízení udržitelnosti
Téma udržitelnosti, odpovědného řízení a transparentnosti se stále více promítá i do fungování veřejné správy. Evropské legislativní rámce, rostoucí tlak...

Zajímá vás více?

Neváhejte objevit všechny naše projekty a nejnovější aktuality.